Robert Redford a Penelope Cruz míří do Arktidy. Přidáte se?
V den letního slunovratu, kdy nad severním pólem nezapadá slunce, vyhlásilo Greenpeace v rámci konference OSN v Riu de Janeiro kampaň za zřízení arktické chráněné oblasti.
Proč ji chceme? Globální změny klimatu způsobují ústup mořského ledu (Arktida se otepluje dvakrát tak rychle ve srovnání s celosvětovým průměrem) a oblasti, které dosud ledový příkrov chránil, se stávají dostupnější. Lákají tak těžařské firmy. Případnou havárii by však v extrémních polárních podmínkách bylo prakticky nemožné zlikvidovat.
Je to paradox. Právě kvůli těžbě a spalování fosilních paliv dochází k nárůstu oxidu uhličitého a oteplování. Díky tomu taje led. Místo toho, aby si to ropné firmy uvědomily a investovaly do obnovitelných zdrojů, chtějí tajícího ledu využít a těžit ropu ještě víc.
A proč nyní? Letos v létě se v Arktidě chystá provádět průzkumné ropné vrty firma Shell, další o těžbu usilují, např. ruský Gazprom.
Jsme přesvědčeni, že Arktida je mezinárodní přírodní dědictví, které patří nám všem, a měla by být zachována i pro budoucí generace. Mezinárodně chráněná oblast pod záštitou OSN, kterou požadujeme, by měla zahrnovat neobydlené území kolem severního pólu ve vzdálenosti více než 200 námořních mil od pobřeží arktických států. V těchto vodách pak prosazujeme zákaz průmyslového rybolovu a podmořské těžby.
Vyzvali jsme lidi, aby vyjádřili podporu naší kampani a vyhlášení chráněné rezervace. První milion podpisů bude příští rok v rámci polární expedice Greenpeace uložen přímo na severním pólu na mořské dno v nerozbitné kapsli. Robert Redford, Penelope Cruz a další, v prvním odstavci zmíněné celebrity, tam s námi poputují, byť jen symbolicky. A kdoví, možná, že se někdo z nich vydá na sever i osobně.
Přidejte se a zapište své jméno do „arktického svitku“ na stránce www.SaveTheArctic.org . Pomozte svým hlasem chránit Arktidu.
Čestmír Hrdinka
Půlmaraton – březnová výzva, která určitě stojí za to
Běh se stal v poslední době téměř módním fenoménem, stále více a více lidí běhá. Téměř každý běžec jednou dospěje do fáze, kdy přemýšlí o další výzvě, o pokoření určité hranice. Březnový půlmaraton je vhodnou příležitostí.
Čestmír Hrdinka
Inkluze „kolonu“ nebrzdí, pomáhá!
Nevím, co pana prezidenta vedlo k výroku o hendikepovaných dětech, zda jeho vnitřní přesvědčení nebo chtěl pouze odvést pozornost od dalšího hradního „průšvihu“, podobně jako volbou vybraných slov v Hovorech z Lán.
Čestmír Hrdinka
Troufnete si na maraton? Máte šanci! V květnu.
Zaběhnout maraton je zážitek na celý život. A nemusí být tak vzdálený realitě, jak se může zdát na první pohled. Což to zkusit v květnu v Praze?
Čestmír Hrdinka
Žluťásci v Pečkách trénovali na půlmaraton – poběžte také
Nohy z víkendové pečecké desítky sice ještě bolí, a asi jen tak nepřestanou, ale rozhodně to stálo za to. Krásné počasí, skvělá atmosféra a nejméně desítka „žluťásků“ ze SVĚTLA PRO SVĚT. Super sobota. Jen ten údajně báječný perník v cíli jsem nějak nestihl. No snad na pražském půlmaratonu nějaká dobrota zbyde. A co vy? Neláká vás půlmaratonská výzva? Ještě máte šanci se přihlásit.
Čestmír Hrdinka
Etiopský sen – bezruký Tariku píše nejlépe ze třídy
Stál jsem nad Tarikem a žasl. Jeden amharský znak hezčí než druhý, sešit jako vymalovaný. Na třeťáka úctyhodný výkon. Má nejhezčí rukopis ze třídy. Ale jakýpak rukopis, když nemá ruce a píše nohou. Tariku měl štěstí. Chodí so školy, má kamarády. Ale ještě nedávno tomu bylo jinak...
Čestmír Hrdinka
Tajfun na Filipínách a pomoc postiženým s postižením
Tajfun Haiyan (místně nazývaný Yolanda) řádil na Filipínách a zanechal za sebou tisíce mrtvých a půlmilionu „bezdomovců“. Zdravotně postižení jsou na tom obzvláště bídně. Napadlo vás, jak to zvládají?
Čestmír Hrdinka
Operace šedého zákalu v polních podmínkách etiopské vysočiny
Horská vesnice Bursa leží v Etiopské vysočině ve výšce dvou a půl kilometrů asi 65 km východním směrem od Yiargalemu. Občas sem zajede lékařský tým z oční kliniky, aby vyšetřil ty, kteří nemají šanci se do města jinak dostat. Dorazí pacienti, nedorazí? Jak nám cestou vysvětluje Yonathan, manažer kliniky v Yiargalemu, účast se dost odvíjí od deště. A zrovna začalo drobně poprchávat.
Čestmír Hrdinka
Mission possible - návrat do života v Jimě
Addis Abeba, Waliso, Jima, Sodo, Arba Minch, Yabelo – to je jen namátkou pár měst, které jsme při našem současném putování Etiopií navštívili. O památkách se lze dočíst v průvodcích. Co tam ale jen stěží najdete, jsou nemocnice, oční kliniky a rehabilitační centra, respektive příběhy lidí z těchto míst, kteří se „vrátili“ do života, a to díky pomoci ostatních.
Čestmír Hrdinka
Jak vrátit zrak za osm set
Ve čtvrtek jsme si připoměli Světový den zraku. Postižení zraku a slepota představují významný globální problém: na světě žije 246 milionů lidí se středně vážným až vážným zrakovým postižením a dalších 39 milionů je nevidomých. Většina z nich, 90 %, žije pak v rozvojových zemích. Věděli jste ale, že až v 80 % lze slepotě předejít nebo ji operativně léčit? To zní nadějně. Nicméně...
Čestmír Hrdinka
Den se světovým šampionem, co nevidí
Běhám pro radost. Sem tam si najdu čas, někdy více, někdy méně. Ale ať se snažím a trénuji sebevíc, mé běhání má své limity. O to více mne fascinují běžci z černé Afriky. Jak to dělají, že zvládnou běžet půlmaraton stejně rychle, jak obyčejný smrtelník jede na kole? A to i když jsou slepí!
Čestmír Hrdinka
Vyvlastnit, nevyvlastnit? A co na to prezident?
Dnes nabývá účinnost novela horního zákona, která ruší totalitní vyvlastňovací paragrafy. To je dobrá zpráva, ohrožené obce by si mohly konečně vydechnout. Jenže dříve než stačil zaschnout inkoust, ministr Kuba už předkládá návrh na nové vyvlastňování. Co na to příští prezident?
Čestmír Hrdinka
Sebevražda každou půlhodinu - na vině GMO
Zatímco jste sledovali tento film, spáchali tři rolníci v Indii sebevraždu. Takto končí dokument Semena hořkosti od režiséra Micha X. Peleda, který jsem shlédl na festivalu Jeden svět. Ze snímku, oceněného nejvyšší metou v kategorii ekologicky zaměřených filmů na prestižním festivalu IDFA v Amsterdamu, je zjevné, že na vině jsou hlavně geneticky modifikované organismy (GMO), zejména GM bavlna.
Čestmír Hrdinka
Proč mají firmy platit za smog, když to lze hodit na občany?
Ostravsko patří k nejznečištěnějším regiónům v Evropě, severní Čechy na tom nejsou o moc lépe. I jiná místa se tuto zimu dusí smogem. Evropská agentura pro životní prostředí vyčísluje roční škody na zdraví a životním prostředí, způsobené špatným ovzduším, na 88 až 150 miliard korun. Pozor, to není pro celou Evropu, ale jen pro Českou republiku. Firmy odvádějí do státního rozpočtu na poplatcích za emise zhruba 0,5 miliardy ročně. I to je moc, řekli si poslanci a poplatky ruší.
Čestmír Hrdinka
ACTA a potlačování osobní svobody – co si všechno necháme líbit?
Co mají společného ACTA (Obchodní dohoda proti padělání), americké legislativní návrhy k omezení on-line pirátství spojované s kontrolou Internetu (SOPA a PIPA), povinné snímaní otisků prstů na letištích, lustrace cestujících či zásah policie na Šumavě?
- Počet článků 15
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 660x
Nebaví mě pouze dát se vést a chodit jednou za čtyři roky k volební urně. Chci se zajímat o věci kolem mě i v mezidobí a ozvat se, když se mi něco nelíbí.
Výkonný ředitel Světlo pro svět - Light for the world o.s.