ACTA a potlačování osobní svobody – co si všechno necháme líbit?
Na první pohled nemusí být souvislost patrná. Společným jmenovatelem je však stále větší kontrola našeho pohybu i aktivit a vytěsňování občanských svobod. Pozvolna se také vytrácí základní princip právního státu - princip presumpce neviny.
Zákony jako SOPA a PIPA jsou toho jasným příkladem. Díky nim by firmy mohly požadovat zablokování a vypínání internetových stránek těch, kteří poukazují na jejich nekalé praktiky. Třeba tím, že si organizace vypůjčí jejich logo a „upraví“ ho, čímž údajně poruší copyright. Co na tom, že v minulosti soudy rozhodly o těchto aktivitách jako o povoleném způsobu svobody projevu
Také smlouva ACTA, kterou koncem ledna podepsala v Japonsku i Česká republika, dává prostor kontrolovat kohokoli z nás, dokonce i naše mobily a počítače. A to, aniž by k tomu byl pádný, podložený důvod. Můžete namítnout, že dohoda přece dává státům prostor jednotlivé občany z kontroly vyloučit. Navíc se premiér vyjádřil, že ACTA prověří. Jak si ale být jistý, že ke kontrole jednotlivců nedojde a že stát bude vždy na straně ochrany soukromí občanů?
Informace o nezákonných odposleších telefonů, sledování lidí a korupce ve státní správě mnoho důvodů k optimismu nedávají. Navíc máme čerstvou zkušenost, kdy policie porušila pod záminkou prosazení „státních“ zájmů naše ústavní právo shromažďovat se. Krajský soud v Plzni totiž rozhodl, že zásah policie proti rozpuštění demonstrace na Šumavě byl nezákonný.
Nechme ale stranou diskuzi o tom, zda jsou protipirátské zákony potřeba nebo zda kvůli kůrovci v první zóně národního parku kácet či nekácet. Zde jde o něco jiného, podstatnějšího. Jde o pomalé, postupné, sotva postřehnutelné omezování našeho prostoru, našich těžce nabytých občanských svobod.
Někdo si může myslet, že občané jsou tu od toho, aby jednou za čas zašli k volbám, vhodili do urny volební lístek a tím jejich aktivní role skončila. Co ale když politici, kterým jsme dali hlas, neplní, co slíbili? Co když jsme svědky jednání, které nám naše svobody bere či se je snaží vzít? Co potom?
Pak nám nezbývá, než využít našeho práva na svobodný projev, práva na shromažďování a ozvat se. A to i mimo volební den. ACTA, SOPA, PIPA, různé kontroly a omezování dříve nabytých svobod jsou totiž zkouškou naší trpělivosti. Je to test, co si necháme jako občané líbit. Je to sondáž vlád a nadnárodních firem, kam až při prosazování svých cílů mohou zajít.
Je na nás, zda si to necháme líbit. Nenechme!
Čestmír Hrdinka
Půlmaraton – březnová výzva, která určitě stojí za to
Běh se stal v poslední době téměř módním fenoménem, stále více a více lidí běhá. Téměř každý běžec jednou dospěje do fáze, kdy přemýšlí o další výzvě, o pokoření určité hranice. Březnový půlmaraton je vhodnou příležitostí.
Čestmír Hrdinka
Inkluze „kolonu“ nebrzdí, pomáhá!
Nevím, co pana prezidenta vedlo k výroku o hendikepovaných dětech, zda jeho vnitřní přesvědčení nebo chtěl pouze odvést pozornost od dalšího hradního „průšvihu“, podobně jako volbou vybraných slov v Hovorech z Lán.
Čestmír Hrdinka
Troufnete si na maraton? Máte šanci! V květnu.
Zaběhnout maraton je zážitek na celý život. A nemusí být tak vzdálený realitě, jak se může zdát na první pohled. Což to zkusit v květnu v Praze?
Čestmír Hrdinka
Žluťásci v Pečkách trénovali na půlmaraton – poběžte také
Nohy z víkendové pečecké desítky sice ještě bolí, a asi jen tak nepřestanou, ale rozhodně to stálo za to. Krásné počasí, skvělá atmosféra a nejméně desítka „žluťásků“ ze SVĚTLA PRO SVĚT. Super sobota. Jen ten údajně báječný perník v cíli jsem nějak nestihl. No snad na pražském půlmaratonu nějaká dobrota zbyde. A co vy? Neláká vás půlmaratonská výzva? Ještě máte šanci se přihlásit.
Čestmír Hrdinka
Etiopský sen – bezruký Tariku píše nejlépe ze třídy
Stál jsem nad Tarikem a žasl. Jeden amharský znak hezčí než druhý, sešit jako vymalovaný. Na třeťáka úctyhodný výkon. Má nejhezčí rukopis ze třídy. Ale jakýpak rukopis, když nemá ruce a píše nohou. Tariku měl štěstí. Chodí so školy, má kamarády. Ale ještě nedávno tomu bylo jinak...
Čestmír Hrdinka
Tajfun na Filipínách a pomoc postiženým s postižením
Tajfun Haiyan (místně nazývaný Yolanda) řádil na Filipínách a zanechal za sebou tisíce mrtvých a půlmilionu „bezdomovců“. Zdravotně postižení jsou na tom obzvláště bídně. Napadlo vás, jak to zvládají?
Čestmír Hrdinka
Operace šedého zákalu v polních podmínkách etiopské vysočiny
Horská vesnice Bursa leží v Etiopské vysočině ve výšce dvou a půl kilometrů asi 65 km východním směrem od Yiargalemu. Občas sem zajede lékařský tým z oční kliniky, aby vyšetřil ty, kteří nemají šanci se do města jinak dostat. Dorazí pacienti, nedorazí? Jak nám cestou vysvětluje Yonathan, manažer kliniky v Yiargalemu, účast se dost odvíjí od deště. A zrovna začalo drobně poprchávat.
Čestmír Hrdinka
Mission possible - návrat do života v Jimě
Addis Abeba, Waliso, Jima, Sodo, Arba Minch, Yabelo – to je jen namátkou pár měst, které jsme při našem současném putování Etiopií navštívili. O památkách se lze dočíst v průvodcích. Co tam ale jen stěží najdete, jsou nemocnice, oční kliniky a rehabilitační centra, respektive příběhy lidí z těchto míst, kteří se „vrátili“ do života, a to díky pomoci ostatních.
Čestmír Hrdinka
Jak vrátit zrak za osm set
Ve čtvrtek jsme si připoměli Světový den zraku. Postižení zraku a slepota představují významný globální problém: na světě žije 246 milionů lidí se středně vážným až vážným zrakovým postižením a dalších 39 milionů je nevidomých. Většina z nich, 90 %, žije pak v rozvojových zemích. Věděli jste ale, že až v 80 % lze slepotě předejít nebo ji operativně léčit? To zní nadějně. Nicméně...
Čestmír Hrdinka
Den se světovým šampionem, co nevidí
Běhám pro radost. Sem tam si najdu čas, někdy více, někdy méně. Ale ať se snažím a trénuji sebevíc, mé běhání má své limity. O to více mne fascinují běžci z černé Afriky. Jak to dělají, že zvládnou běžet půlmaraton stejně rychle, jak obyčejný smrtelník jede na kole? A to i když jsou slepí!
Čestmír Hrdinka
Vyvlastnit, nevyvlastnit? A co na to prezident?
Dnes nabývá účinnost novela horního zákona, která ruší totalitní vyvlastňovací paragrafy. To je dobrá zpráva, ohrožené obce by si mohly konečně vydechnout. Jenže dříve než stačil zaschnout inkoust, ministr Kuba už předkládá návrh na nové vyvlastňování. Co na to příští prezident?
Čestmír Hrdinka
Robert Redford a Penelope Cruz míří do Arktidy. Přidáte se?
Robert Redford, Penelope Cruz, Paul McCartney či Hugh Grant. Marta Kubišová, Simona Babčáková, Klára Issová, Petr Vacek nebo Jiří Dědeček. To je jen pár vybraných celebrit, kteří se přidali k výzvě Greenpeace na záchranu Arktidy a míří na severní pól.
Čestmír Hrdinka
Sebevražda každou půlhodinu - na vině GMO
Zatímco jste sledovali tento film, spáchali tři rolníci v Indii sebevraždu. Takto končí dokument Semena hořkosti od režiséra Micha X. Peleda, který jsem shlédl na festivalu Jeden svět. Ze snímku, oceněného nejvyšší metou v kategorii ekologicky zaměřených filmů na prestižním festivalu IDFA v Amsterdamu, je zjevné, že na vině jsou hlavně geneticky modifikované organismy (GMO), zejména GM bavlna.
Čestmír Hrdinka
Proč mají firmy platit za smog, když to lze hodit na občany?
Ostravsko patří k nejznečištěnějším regiónům v Evropě, severní Čechy na tom nejsou o moc lépe. I jiná místa se tuto zimu dusí smogem. Evropská agentura pro životní prostředí vyčísluje roční škody na zdraví a životním prostředí, způsobené špatným ovzduším, na 88 až 150 miliard korun. Pozor, to není pro celou Evropu, ale jen pro Českou republiku. Firmy odvádějí do státního rozpočtu na poplatcích za emise zhruba 0,5 miliardy ročně. I to je moc, řekli si poslanci a poplatky ruší.
- Počet článků 15
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 660x
Nebaví mě pouze dát se vést a chodit jednou za čtyři roky k volební urně. Chci se zajímat o věci kolem mě i v mezidobí a ozvat se, když se mi něco nelíbí.
Výkonný ředitel Světlo pro svět - Light for the world o.s.